Historie chůd

Chůdy různých typů člověk využívá již stovky let, aby si usnadnil práci nebo aby se lépe vyrovnal s nepříznivým terénem. Například v odlehlých pustinách Gaskoňska byly chůdy tradičně využívány místními pastevci. Těm pohyb na pět stop vysokých dřevěných chůdách umožňoval dokonalou adaptaci na místní terén. Ačkoliv v těchto odlehlých končinách nebyly většinou žádné cesty, pastevci se mohli pohodlně pohybovat krajinou bez nutnosti prosekávání neprůchodného porostu. Navíc měli neustále dokonalý přehled o svém stádu. Součástí výbavy pastevce na chůdách byla také dlouhá hůl, usnadňující vstávání a usměrňování stáda.

Jelikož si pastevci na pohyb na chůdách zvykali již od dětství, vynikali značnou obratností. Dokázali utrhnout květinu, předstírat pád, hbitě vstát ze země nebo skákat po jedné noze. Díky dlouhé délce kroku se také dokázali pohybovat značnou rychlostí. Od 19. století se v Gaskoňských vesnicích také začaly objevovat v rámci místních slavností soutěže v chůdařských dovednostech.

Chůdy však nalezly využití i jinde ve světě. Tradičně byly využívány v často zaplavovaných a bažinatých oblastech, a dokonce v Benátkách byly, ač v menším provedení, standardním vybavení místních obyvatel. Jednalo se o cosi mezi chůdami a velmi vysokými podrážkami.

Praktický význam chůd postupem času upadal, a proto se staly spíše hračkou pro děti nebo nástrojem pro akrobaty. Vše se změnilo až s vynálezem moderních teleskopických chůd. Hliníkové chůdy jsou i dnes využívány v Kalifornii místními česači ovocných stromů. Umožňují jim pracovat mnohem rychleji, než kdyby využívali žebříky nebo štafle. Teleskopické chůdy nalezly ze stejných důvodů své uplatnění také u moderních sádrokartonářů, malířů a dalších řemeslníků.

 

Rekordy na chůdách

  • Nejvíce lidí současně kráčejících na chůdách se sešlo v roce 1908. Tehdy studenti kanadské střední školy North Park Collegiate dokázali dát dohromady 625 lidí na 12 palcových chůdách. Všichni ušli trať dlouhou 100 metrů.
  • Nejdelší chůdy obul Australan Roy Maloy. Tyto chůdy měřily bez mála 17 metrů. Aby ušel 6 kroků, neobešel se bez jištění. Každá chůda totiž vážila 23Kg.
  • Nejdelší trasu za 24 hodin zdolal v roce 1992 v Pelhřimově Zdeněk Jiruše. Ušel tehdy 122,58 kilometrů.

Copyright © 2010 Daniel Fajmon- Apo
Odkazy: Skákací boty
Dnes je 23.10.2019 Poslední úprava: 30.05.2010